Silikonové hydrogelové kontaktní čočky

Stejně jako ve většině odvětví, také v oblasti kontaktních čoček dochází k neustálému vývoji používaných materiálů a technologií výroby. Od počátků měkkých čoček, jejichž vznik byl umožněn vývojem polymerů vázajících vodu v šedesátých a sedmdesátých letech minulého století, uplynulo mnoho času. Původní hydrogelové materiály byly nahrazeny novými silikon-hydrogelovými materiály s výrazně lepšími vlastnostmi.

Oba typy, jak hydrogelové, tak silikon-hydrogelové kontaktní čočky, se vyrábí z plastických hmot, pro něž je typické, že za sucha tvrdnou a deformují se. Jakmile však přijdou do styku s vodou (či roztokem určeným pro čočky), díky hydrataci se stávají měkkými, ohebnými, s gelovou konsistencí.

Silikon-hydrogelové čočky jsou charakteristické tím, že oproti klasickým hydrogelovým čočkám propouštějí až pětkrát více kyslíku k rohovce. Dostatečné okysličování buněk rohovky je velmi důležité pro zdraví očí a zajišťuje také vyšší komfort při nošení.

 

Výhody a nevýhody silikon-hydrogelových kontaktních čoček

 

Všechny druhy kontaktních čoček do jisté míry omezují přístup kyslíku k povrchu očí. To může způsobovat podráždění a zarudnutí očí, rozmazané vidění, otoky rohovky či dokonce vážnější oční infekce. Hlavní předností silikonových hydrogelových čoček je vynikající propustnost kyslíku bez ohledu na množství vody v čočce. Tím tento materiál výrazně přispívá ke snížení možných obtíží zejména u uživatelů, kteří ne vždy dodržují doporučení ohledně správného nošení a péče o čočky.

Další výhodou spojenou s vysokou prodyšností je prodloužená doba opotřebení. Silikon-hydrogel umožnil vývoj kontaktních čoček s nepřetržitým nošením po dobu několika dní a nocí. Pro získání předpisu na tento typ čoček však musí oči pacienta splňovat jistá kritéria.

Silikonové hydrogelové kontaktní čočky ve většině případů nabízejí vyšší komfort při používání. Větší množství kyslíku na rohovce však zároveň znamená zvýšení citlivosti. Ne všichni uživatelé snáší vyšší citlivost očí dobře. V takových případech oční specialista zváží předepsání standardních hydrogelových kontaktních čoček. Jistou nevýhodou silikon-hydrogelových čoček je také jejich vyšší cena v porovnání s měkkými hydrogelovými čočkami.

 

Typy silikonových hydrogelových čoček

 

Při výrobě kontaktních čoček používají výrobci řadu druhů silikonových hydrogelů. Ty jsou známé pod různými názvy jako např. comfilcon, senofilcon, galyfilcon, enfilcon. Kromě silikon hydrogelu obsahují všechny čočky také kyslík a některé z nich ještě další unikátní složky, specifické pro daného výrobce.

Na trhu existují tři typy silikonových hydrogelových kontaktních čoček podle typu oční vady pacienta - sférické (pro krátko či dalekozrakost), torické (pro astigmatismus) a multifokální (pro presbyopii). Jednotlivé typy se pak dále dělí podle délky nošení - denní, dvojtýdenní, měsíční či roční nebo čočky s prodlouženou délkou nošení po dobu zhruba 6 dní a nocí. Na základě vyšetření a konzultace stanoví oční lékař ten nejoptimálnější typ pro potřeby daného uživatele čoček.

 

3 generace silikonových hydrogelových čoček

 

Vývoj kontaktních čoček jde i po objevu silikon-hydrogelu stále kupředu. Momentálně existují již 3 generace čoček z tohoto materiálu. Každá generace je v mnoha ohledech unikátní a liší se od té předchozí. Novější generace nevycházejí nutně z generace předchozí či se nesnaží ji nahrazovat. Odborníci jednoduše vyvinuli materiály s odlišným složením polymerů a odlišnými vlastnostmi, materiály, které dopřávají očím různou péči.

Každá generace silikon-hydrogelových čoček má svá specifika, která budou vyhovovat pouze některým pacientům, zatímco pro jiné uživatele zvolí oční lékař čočky odlišné.

 

Nejoblíbenější silikonové hydrogelové čočky: